Praha (Pressweb) – Evropská unie klade důraz na posilování bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií. Kde leží hranice udržitelného rozvoje sítí versus náklady, kvalita, regulatorní požadavky a výroba z OZE?

Bude regulátor schvalovat dlouhodobé investiční plány operátorů přenosových/přepravních soustav a kontrolovat dodržování pravidel vlastnického unbundlingu? Převládnou národní zájmy pro ochranu domácího trhu nebo propojování soustav a sjednocování trhů?

Česká republika má z pohledu bezpečnosti dodávek velmi dobré postavení. Jaký vliv bude mít dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů na ceny energií a stabilitu soustavy?

Česká republika má relativní výhodu z pohledu závazku k podílu OZE v porovnání s EU. Za jakou cenu se nám podaří splnit závazek ČR? Je to současná výkupní cena za solární energii, která je nejvyšší v Evropě?
Nekontrolovaný rozvoj OZE a zejména solárních elektráren způsobil rapidní nárůst příspěvků koncových odběratelů a zároveň vyčerpal využitelnou kapacitu výkonu sítí. Jak dál?

ACER – rada evropských regulátorů je dalším krokem k prosazování energetické politiky EU. Je posilování pravomocí regulátorů správným krokem k liberalizaci trhů s energiemi?

Podaří se „těžařům“ plynu vybudovat stejně silnou organizaci jako OPEC, aby dle svých potřeb mohli regulovat cenu komodity, resp. vývoj nabídky a poptávky?

Vývoj cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích byl výrazně ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí. Jaký vývoj a jaké parametry ovlivní cenu v letech 2010 – 2013 na Evropských trzích?

Jsou náklady na elektřinu pro české domácnosti skutečně vyšší než v EU? Je možné najít rezervy pro snížení cen např. v oblasti daní?

Jaký bude vývoj cen elektřiny a plynu na českém trhu? Vrátíme se po volbách k regulaci cen pro konečné zákazníky?

To jsou jen některá z mnoha témat, která byla náplní již šestého ročníku Mezinárodního energetického regulačního fóra, které proběhlo ve čtvrtek 25. března v pražském Hotelu Ambassador – Zlatá Husa. Organizátorem a odborným garantem fóra, jehož se zúčastnilo více než 150 odborníků z oblasti energetiky, byla poradenská společnost Arthur D. Little. Odbornou záštitu převzali ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, ministr vnitra Martin Pecina a předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

V obsáhlém programu Fóra, které moderoval Dean Brabec, Managing Director CEE společnosti Arthur D. Little, vystoupily více než dvě desítky top manažerů, mezi jinými Martin Herrmann, výkonný ředitel RWE Transgas, Martin Novák, finanční ředitel společnosti ČEZ, Jaroslav Pantůček, výkonný ředitel společnosti MERO, Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu a ekonom Michal Mejstřík. Hosty konference byli také ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, který představil státní energetickou koncepci a velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. V panelové diskusi vystoupili i zástupci regulátorů z dalších evropských zemí, konkrétně z Německa, Švédska, Rumunska a Albánie.

Hlavní závěry, které zazněly během prezentací a v diskusních panelech:
• Poprvé v historii bude životní úroveň další generace v Evropě nižší, než je naše současná životní úroveň
• Současná energetická spotřeba v Evropě i v ČR je dlouhodobě neudržitelná.
• Liberalizace energetických trhů je dlouhodobým cílem Evropské unie, přináší však také řadu rizik:
o nemotivuje dostatečně k investicím (zde je nezbytná podpora ze strany státu)
o negativně ovlivňuje stabilitu energetických trhů
o dlouhodobě se budou koneční odběratelé vracet k velkým a stabilním dodavatelům
• Do budoucna lze očekávat větší regulaci energetických trhů. Regulace by se však neměla dotknout ceny za komoditu ani v ČR ani v Evropě.
• Klíčovým tématem všech hlavních hráčů na energetických trzích je diverzifikace, a to jak funkční (různé typy zdrojů), tak geografická (různé přístupové cesty k nim).
• Absence dlouhodobého dokumentu určujícího směřování energetiky v Evropě i ČR vyvolává nejistotu investorů a ohrožuje propagovanou bezpečnost a spolehlivost dodávek.
• Aktualizovaná Státní energetická koncepce ČR je velmi kvalitní a realizovatelná, bude však politicky velmi těžko prosaditelná.
• Státní energetická koncepce předpokládá, že ČR bude v roce 2050 z 50 % závislá na dovozu energií; současně se očekává 50 % redukce spotřeby energií.
• Závazek 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, který Česká republika přijala, je ambiciózní a pravděpodobně obtížně splnitelný. V každém případě je spojen s nákladnými investicemi.
• Výroba ze solárních panelů vlivem štědrých dotací za poslední dva roky vzrostla 25násobně a předpokládá se, že v roce 2010 bude tvořit 40% veškeré elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.
• Energetický regulační úřad je připraven na situaci, kdy dle reálných odhadů převýší nainstalovaná kapacita nových fotovoltaických zdrojů kapacitu sítě. Již stávající legislativa umožňuje v případě přetížení sítě a tzv. stavu nouze nadbytečné zdroje odpojovat bez nároku na kompenzaci. Vzhledem k vysoké marži však v součtu půjde stále o vysoce ziskový business.
• Krize přinesla velký pokles poptávky po energii ze strany velkých zákazníků v rozsahu 15-20%, spotřeba domácností stagnovala. Změny ve spotřebě domácností nelze očekávat ani v budoucnu; úspory vyplývající z nižší energetické náročnosti moderních spotřebičů budou kompenzovány jejich větším množstvím a častějším využitím.
• Ceny elektřiny na velkoobchodním trhu, které se v létě 2008 pohybovaly na úrovni 80 – 90 EUR za MWh, poklesly k hodnotě 40 EUR MWh; v roce 2011 by se ceny neměly zásadně měnit a budou se pohybovat na úrovni 45 EUR/MWh.
• Vývoj cen ropy v následujících dvou letech bude kopírovat světový hospodářský růst. Ten by se měl pohybovat mezi 3,5 – 4% v roce 2010, poptávka po ropě by měla růst polovičním tempem a na konci roku 2010 by mohla cena dosáhnout 87 USD za barel. Podle dlouhodobé prognózy pro roky 2011 – 2014 by cena ropy měla v tomto období fluktuovat mezi 90 a 95 USD za barel.
• Hlavní hráči využili krize k akvizicím za „výprodejové ceny“, které byly taženy nízkou cenou za energetické komodity.
• Technologie pro Smart grid byly v České republice implementovány již v 80. letech v podobě systémů hromadného dálkového ovládání. Vzhledem k vysokým investičním nákladům na nové smart technologie musí být definováno budoucí využití a také očekávání od zavedení nových technologií pro měření a řízení sítí. Regulátor není připraven a ochoten uznat náklady spojené s investicemi do Smart grids do oprávněných nákladů distributorů a ceny za distribuci.

Zajímavou a příjemnou tečkou za programem konference byla projížďka historickou tramvají z Václavského náměstí do Holešovic. Na ni navázala prohlídka zdejší rozvodny a návštěva energetického muzea společnosti PRE, a.s. spojená s rautem českých specialit a ochutnávkou vybraných druhů piva. VII. ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra se uskuteční v březnu 2011.